Nepěkný den ve společném bytě
Když dokonce i kurýr přinese jen další bolest, zaposlouchávají se René Pollesch a Fabian Hinrichs zase jednou do tepu nemocného srdce současnosti. Jejich poslední spolupráce pojednává v troskách bulvárního divadla o rozervanosti vlastního Já v civilizačním procesu. K pláči legračně a k smíchu smutně. Mimořádný večer.
Christian Rakow

S: (u telefonu) Tak byl jsi u toho doktora? To jsi mi nenapsal. (...) No musíš tam, co je, co jako děláš? (...) A teď jsi právě kde? (...) A byl jsi na VZP? (...) Takže mi chceš říct, že se ti teď právě nechce jít k doktorovi, jo? – (...) A do kdy ten chirurg ordinuje, víš to, díval ses? (...) No tak člověče, hele (...) Thomasi, Thomasi, poslouchej, hele, slyšíš mě?
Hele, já se teď dostanu domů dřív, než jsem myslel, můžu u tebe být za hodinu. Budu u tebe tak ve 13.30, jo?
Tak já se podívám, do kdy tam Ullrich je, jo? Musíš tam, já nechápu, co – Ty si teď myslíš, že když na tom máš obvaz, je to v pohodě, ale oni ti přece řekli, že musíš nutně na chirurgii, že ti ten prst musí rozříznout. Ne, přestaň, Thomasi! Thomasi! Ty tam teď půjdeš! Nech toho, zbláznil jsi se, ty jsi tedy cvok! Nech už těch záchvatů, fakt!
Teď se musíš uklidnit! Musíš se uklidnit! Budu u tebe za hodinu, jo? Jo? Slyšíš? Ve 13 hodin 30 budu doma. Jo? Dobrá. Ano, ok, dobrá. Dobrá, tak zatím, ano?
Ach bože, ach bože
On má otravu krve, musí na chirurgii, a nešel tam!

S českými titulky.

Webové stránky inscenace: Volksbühne: ja nichts ist ok

Foto: © Thomas Aurin