Žena má pocit, že se čas zpomaluje. Je to sice nepříjemné, ale zároveň to dává možnost pochopit, co má. Vzpomene si, jak vypadala její kamarádka, když před mnoha lety řekla "Slib, že si s ním nikdy nic nezačneš.” Jak coby patnáctiletá náhodou a tajně listovala v deníku své matky a jak ho rychle zaklapla, jako by se o něj spálila. Cosi se otáčí ve větru. Je to ozdobené pery a zdálky to vypadá jako lebka nějakého zvířete. Chtěla by sama sobě říct, že ten strach zase zmizí, jako skoro všechno. 

V povídkách a románech Judith Hermann je zachyceno to, čeho si zpravidla nemusíme ani všimnout, přestože je tím náš život utvářen – detaily obyčejných věcí, prchavé okamžiky setkání s jinými lidmi, momenty bezděčných rozhodnutí k tomu, že v dané situaci zůstaneme pasivními. 

Text inscenace je koláží z autorčiny tvorby a její název odkazuje k vůbec první povídce ze sbírky Letní dům, později. 

Česky.

Webové stránky inscenace:
MeetFactory: 675 malých korálků červených jako zlost

Foto: © Andrea Černá